Na českých základních školách učí podle statistik pouhých 14 % mužů. Na prvním stupni je to dokonce necelých 5 %. Jejich počet se v podstatě za posledních deset let nezměnil, podle dat MŠMT kolísal podíl mužů v letech 2006 až 2015 mezi 13 - 15%. Stále se tedy řadíme mezi státy s nejmenším počtem mužů ve školách v Evropě.
Nejnovější průzkumy z oblasti institucionální výchovy tvrdí, že muži ukazují dětem svět jiným způsobem než ženy a řízená výchova i vzdělávání zásadně postrádá účast mužů. Ti jsou pro zdravý vývoj dětí stejně potřební jako ženy.
Učitelé přitom nejsou přínosem jen pro žáky, ale rovněž pro celý pedagogický sbor. Argumenty v jejich prospěch jsou pozitivní mužské vzory, předvedení spolupráce mezi učitelem a učitelkou i názory a způsoby řešení problémů z mužského pohledu. Vybrané lesní školky se dokonce snaží o vytváření smíšených učitelských dvojic, které by dětem co nejvíce připomínaly rodinný model.
Co tedy drží muže dál od toho, aby se vrhli do práce s žáky s takovou vervou, s jakou se mnohé ženy pouštějí do dříve tradičně mužských povolání? Je největší překážkou nízký plat nebo malé společenské uznání?
Podle údajů z MŠMT se průměrný hrubý měsíční příjem pedagoga na základní škole pohybuje na úrovni 27 000 Kč (před deseti lety to bylo 22 000 Kč). Podle slov ministryně se v roce 2016 celková mzda učitelů zvýší o osm procent, tarifní plat pak o šest procent. V praxi to bude znamenat, že začínající učitelé s praxí do 6 let ve 12. platové třídě si polepší cca o 1200 Kč, déle sloužící pedagogové pak o cca 1500 Kč.
Snad se tedy i v základním školství dočkáme nových kolegů pedagogů, kteří budou odhodlaní vzdělávat další generaci dětí.
Použité zdroje:
http://www.msmt.cz
Jiří Pavlas